Celý minulý týden se někde toulal

a pak přišel a táhl z něj chlast.

Zatím stihla utkát si na rubáš

vycvičit švába, na schody naroubovat

maličké uši, aby slyšely pána

až se uráčí domů napochodovat.

Zatím stihla uklohnit sedm večeří

a spláchnout je do záchoda, zatím

stihla vybrečet si oči až do pupka

a v noci s ochočenou myší spát.

A když se konečně přihrcal, on snad si přál

aby mu tleskala. Však to se načeká.

Miláčku, máme ve zdi myš, druhý den

mu řekla, aby řeč nestála. No, to mě neval.

A taky se zeptal: Koupila jsi chleba?

A nevíš kdy? Vždyť jsem byla

až do fčil v práci, ty ses válel doma.

Ty toho nakecáš, řekl. Ty furt meleš

a otevřel skříň v chodbě. Co hledáš?

Pastičku na tu tvou pitomou myš, abys

furt nekafrala, že doma nic nedělám.